Ženy jdou (pomalu) do vedení
Ve vedení společností v Česku přibývá v posledních letech žen, přesto jejich podíl nedosahuje ani 10 % a naše země je v této statistice na chvostu Evropské unie. Jak jsou na tom okolní země? A projevily se na jejich výsledcích státem nastavené kvóty? Přečtěte si v nejnovějším článku Česka v datech!
Žen ve vedení přibylo i přes absenci kvót
Počty žen ve vedení společností v Česku rostou. A to i navzdory tomu, že Česko zatím nezavedlo kvóty, které by tuto problematiku jakkoli upravovaly. V roce 2015 se sice česká vláda rozhodla podpořit návrh Evropské komise, která chtěla, aby ženy v dozorčích radách obsadily aspoň 40 % pozic. Návrh byl ale nakonec odložen pro nesouhlas ze strany některých ostatních států, mezi nimiž bylo třeba Německo, Velká Británie nebo Polsko. Kvóty v některých státech EU existují na úrovní národní legislativy, například ve zmiňovaném Německu je to 30 %.
Evropské nařízení týkající se kvót pro počet žen ve vedení společností stále čeká na své schválení. Nicméně i navzdory tomu, že doposud neexistuje oficiální právní rámec tohoto problému, jsme v posledních letech svědky rostoucího zastoupení žen na vedoucích pozicích. Největší nárůst lze v Česku zaznamenat u dozorčích rad akciových společností, počet žen, které v nich zasedají, narostl v uplynulých několika letech o více než 11 %.
Jan Spáčil, Managing Partner Deloitte Legal Česká republika a vedoucí Deloitte Corporate Governance Centre v ČR
Strategii pro zlepšení rovnosti mezi ženami a muži aktualizovala česká vláda v roce 2015. Společnosti s více jak 50 zaměstnanci by podle ní do budoucna měly zveřejňovat například informace o průměrných platech v daných kategoriích vzhledem k pohlaví. O rok později pak byla schválena strategie pro rovné zastoupení žen a mužů na vedoucích pozicích ve veřejném i soukromém sektoru. Společnosti by na jejím základě měly každoročně zveřejňovat mimo jiné data o účasti žen a mužů ve svém vedení nebo v dozorčích radách.
Podle Evropské komise vzrostl počet žen ve vedení největších českých akciových společností od roku 2014 o 5 procentních bodů (na necelých 9 % v roce 2016). Studie Deloitte Women in the boardroom: A global perspective pak ukazuje, že ve vedení tuzemských akciových společností (výkonné i poradní funkce) bychom v roce 2015 našli 9,28 % žen (nárůst více než 3 procentní body oproti roku 2014), v dozorčích radách pak 14,71 % žen (toto číslo narostlo o téměř 11,5 procentního bodu oproti předchozímu roku).
Vyrovnat síly obou pohlaví na poli práce může být velmi prospěšné, pokud usilujeme o efektivní řízení a ekonomický růst. V Deloitte se dlouhodobě snažíme nastavit přirozeně vyvážené prostředí, proto dbáme nejen o rozmanitost z hlediska genderové rovnosti, ale hlavně o rozmanitost z hlediska rovnoměrného zastoupení různých, často opomíjených společenských skupin.
Diana Rádl Rogerová, vedoucí partnerka společnosti Deloitte
Zastoupení žen ve vedení: Češi jsou na chvostu unie
Podle statistik Evropského institutu pro rovnost mužů a žen (EIGE) si ještě v roce 2016 Česká republika ve srovnání s ostatními zeměmi EU nestála zrovna dvakrát dobře. Žen ve vedení velkých akciových společností bylo podle nich lehce přes 10 % a v pomyslném žebříčku se tak níže umístilo pouze Řecko, Estonsko a Malta.
To ve srovnání z roku 2017 jsme na tom už výrazně lépe. Poměr žen ve vedení největších akciovek sice vzrostl o sedm procentních bodů, stále ale zůstáváme poměrně výrazně pod evropským průměrem.
V Česku je podle EIGE ve vedení velkých společností přes 17 % žen. Evropský průměr, který v posledních letech roste jen velmi pomalu, je ale téměř 25 %. Více žen ve vedení než u nás najdeme třeba v Polsku nebo na Slovensku, na špičce žebříčku pak již tradičně stojí Skandinávské země nebo Francie a Itálie. Tam je podíl žen ve vedení velkých akciových společností vyšší než 30 %.
Hana Kvartová, Country Manager SAS Institute pro ČR a SR
V Německu bychom v roce 2015 našli ve vedení tamních společností 21,1 % žen, v případě tamních největších akciových společností by to bylo dokonce přes 27 % (a již téměř 30 % v roce 2017). U našich západních sousedů je od roku 2016 v platnosti kvóta nařizující přibližně 110 akciovým společnostem se zastoupením zaměstnanců mít ve vedení (mimo výkonné pozice) alespoň 30 % žen.
Třicítka hlavních německých společností (DAX 30) má v současnosti zastoupení žen ve vedení mimo výkonné pozice skutečně vyšší než 30 % (v roce 2010 to bylo v průměru pouze 10 %). Ve správních radách těchto společností je podíl žen výrazně nižší, a to zhruba 10 % (r. 2016). I tady se ale jedná o významný nárůst, v roce 2011 dosahoval jejich podíl jen asi 2 %.
Na Slovensku bychom podle EIGE našli v roce 2016 ve vedení největších akciových společností asi 12 % žen. Bylo to sice více než v ČR, ale oproti toku 2013 se jedná o pokles hned o 12 procentních bodů. Slovensko je jedním ze států, které ve srovnání let 2010 a 2016 zaznamenaly výrazný pokles počtu žen ve vedení (celkově zhruba o 10 procentních bodů). Rok 2017 ale znamená výrazný nárůst, a to na 23 %. Pro srovnání - v Polsku bychom v letech 2016 i 2017 našli ve vedení akciových společností zhruba 19 % žen. Jedná se oproti roku 2010 o nárůst asi 8 procentních bodů.
Zajímavá čísla nabízí také Rakousko. Zatímco podíl žen ve vedení tamních akciových společností byl v roce 2016 přesně 17,4 %, společnosti, ve kterých drží majoritní podíl stát, šlo o 38 %. Rozdíl je dán kvótami, které od roku 2011 platí právě pro státem vlastněné společnosti. Ty do roku 2013 měly splnit kvótu 25% zastoupení žen ve svém vedení, do roku 2018 pak dosáhnout 35 %.
Ženy v politice: Sněmovna letos dohnala rekord
Výsledky letošních parlamentních voleb znamenaly vyrovnání dosavadního rekordu v počtu žen, které zasednou v Poslanecké sněmovně. Je jich totiž 44, stejně jako po volbách v roce 2010 (po volbách v roce 2013 klesl tento počet na 39). S 22 % žen je na tom Poslanecká sněmovna ještě o něco lépe než Senát. V něm po volbách v roce 2016 zasedá 16 žen, což znamená zhruba 19,8 %.
Chcete vědět víc o ženách v české a československé politice? Podívejte se na náš článek Křeslo pro ženy.
Jak je na tom česká politika (a české političky) ve srovnání se světem? Nejvíce žen bychom v parlamentu našli možná trochu překvapivě v africké Rwandě (po volbách 2013 přes 61 %), což je ovšem mimo jiné dáno tamní nestandardní demografickou situací (genocida v první polovině 90. let zanechala zemi se 70 % ženské populace) a kvótou, podle které musí do parlamentu kandidovat alespoň 30 % žen. Nadpoloviční počet žen pak zasedá i v bolivijském parlamentu (přes 53 %).
Z evropských zemí je na tom nejlépe Island, kde ženy ve volbách v roce 2016 získaly téměř 48 % poslaneckých mandátů. To, že jsou severské země v tomto ohledu napřed před zbytkem kontinentu pak dokazuje Švédsko, kterému na světovém žebříčku patří šestá příčka, Finsko (8.) a Norsko (12.).