Technologie

Kdo (si) hraje, nezlobí: Jak jsou na tom Češi s počítačovými hrami a videohrami?

Od spojování barevných bonbonů po fotbalovou Ligu mistrů, od Tetrisu ke studené válce. V současnosti asi neexistuje téma, které by nebylo zpracováno v počítačové hře (znáte tu, kde se jeden hráč snaží v roli otce uhlídat své dítě, zatímco druhý hráč se v kůži dítěte snaží co nejrychleji zabít za pomoci volně položených předmětů a kuchyňských spotřebičů?). Kdo u nás ale všechny ty hry hraje? A jak jsme na tom v porovnání s Mekkou videoher USA? Přerušte na moment Solitaire a podívejte se na další analýzu Česka v datech!

Odvrácená strana internetu: český Darknet v číslech

Akční filmy nás naučily, že jakákoliv nestandardní činnost s počítačem vypadá tak, že psychopatickou rychlostí mačkáme nesmyslně úplně všechny klávesy a za patnáct vteřin vítězoslavně vykřikneme, že jsme právě kontaktovali Nea z Matrixu nebo hacknuli penzijní fond Saddáma Hussajna. Vše je ale tak trochu (hodně) jinak. Hřiště pro hackerské a politické aktivisty, ale také prodejce drog nebo nájemné zabijáky se v 21. století jmenuje Darknet. Jaká je tedy česká stopa v této síti?

Data očima Jakuba Chovance

Velká data (Big Data) byla poprvé definována nejvýš několik let zpátky. Mnozí si o Velkých datech – i vzhledem k jejich názvu – dodnes myslí, že se týkají pouze těch opravdu velkých společností. Okamžik, kdy se data stávají velkými, ale nemusí zažít pouze velké organizace a korporace. Při bližším pohledu je totiž zřejmé, že pojem Big Data může být velmi blízký i segmentu středních, a dokonce i menších firem. I malá či střední firma totiž produkuje stále větší a větší množství dat.