Není ajťák jako ajťák

Není ajťák jako ajťák

V České republice jsou nejvíce cenění specialisté na bezpečnost dat. Nejvyšší mzdy dostávají IT pracovníci v Praze, v rámci regionů jsou i desetitisícové rozdíly. Porovnáme-li ale mzdy s náklady na bydlení, nejpohodlnější život nabízí Ústecký a Moravskoslezský kraj.

IT pracovníci neboli „ajťáci“. Velké množství lidí si představí tmavou místnost ozářenou jen světlem z monitorů, mlčenlivé kluky, kteří do klávesnice klikají nějaká písmenka a čísla a berou za to velké peníze. Žena je zde vnímána jako růže mezi trny. Ale je to tak i doopravdy? Pojďme se podívat tomuhle IT světu trochu pod pokličku. Jaké jsou pozice, které může IT pracovník vykonávat? V jakém kraji jsou nejlépe ohodnocení a kolik žen v IT potkáte?

Co kdo v IT dělá?

IT bezpečností se zabýval článek projektu Evropa v datech Kde číhá kyberzločin

Rozdělení IT pracovníků lze najít hned několik, každý zdroj se dívá z jiného úhlu. Pojďme si udělat základní přehled o pozicích, které lze v IT zastávat, a jakým činnostem se na nich dá věnovat.

Analytik

IT analytik se stará o správné fungování informačního systému a jeho procesů. Analyzuje aktuální stav a navrhuje úpravy. Jeho práce navazuje na business analýzu a úzce spolupracuje také s vývojáři. S ohledem na častou práci v týmu se od něj očekává vysoká úroveň komunikačních schopností a sociálních dovedností.

Vývojář

Vývojář neboli developer může být „ajťákem“ mnoha tváří. Vývojáře můžeme rozdělit na základě jejich specializace na prostředí frontendu nebo backendu. Frontend můžeme jednoduše popsat jako to, co uživatelé vidí na svých počítačích nebo telefonech. K práci se využívají značkovací jazyky jako HTML, CSS nebo Javascript, se kterými si prohlížeč sám umí poradit a interpretovat je. Naproti tomu backendový vývojář programuje technologie, které běží na serveru vzdáleném klidně i tisíce kilometrů. Server rozluští pokyny zadané v kódu a pošle na frontend, co má například daná aplikace dělat. Backendoví vývojáři se často specializují na nějaký konkrétní programovací jazyk: Java, PHP, Python, C++, Ruby… nebo na část backendu, například databáze. Kromě programování kódu také provádějí testy, hledají chyby, komunikují s analytikem, případně s klientem, zajišťují podporu pro klienty.

Tak trochu speciální pozici mezi vývojáři má kodér. Ten už nevymýšlí, co by měla daná funkcionalita dělat, je to odborník na psaní kódu. Dostane konkrétní zadání, na jehož základě programuje a programuje.

Tester

Úkolem testera je vychytat všechny mouchy na již hotovém produktu. Testuje na základě testovací dokumentace a požadavků klienta na hotový produkt. Spolupracuje s vývojáři, kterým reportuje nalezené chyby či nesrovnalosti.

Správce sítě

Správce počítačové sítě, administrátor, technická podpora...Tito IT pracovníci mají na starosti, aby vše fungovalo tak, jak má. Sami opravují drobné poruchy a jsou k dispozici při při řešení různorodých problémů uživatelů.

Specialista na bezpečnost

S rostoucím množstvím a závažností kyber útoků se firmy stále více zabývají zabezpečením svých systémů a dat. Poptávka po specialistech na IT bezpečnost proto výrazně roste. Mají za úkol testovat aktuální bezpečnost firemní sítě a dat, navrhovat řešení, která je co nejdokonaleji zabezpečí a hledat možná rizika. Mnohé firmy také využívají schopností tzv. etických hackerů.

Etický hacker, white hat nebo také legální hacker - všechny tyto přívlastky popisují odborníka, který pomáhá firmám a organizacím najít chyby v zabezpečení dříve, než je najdou „zlí“ hackeři. Cílem etického hackingu je zabránit vniknutí a zneužití dat pomocí technik, které používají i škodliví hackeři. Etický hacker chyby, které odhalí, nahlásí, aby se daly opravit. Zatímco hacker „klasický“ neboli cracker jich využije ve svůj prospěch.



Potřeba bezpečí a jistoty stojí na druhém místě všeobecně známé Maslowovy pyramidy. Kybernetická bezpečnost s trochou nadsázky stojí v moderní době na prvním místě, pokud jde o rozhodnutí organizací v oblasti strategického plánování, zajištění kontinuity podnikání a samozřejmě ochrany soukromí zákazníků a vlastní reputace. Právě potřeby našich klientů přiměli nás připravit sadu specializovaných seminářů na téma kybernetické bezpečnosti, které představujeme široké veřejnosti na půdě Deloitte Risk Advisory Academy.

Nik Černomorský, partner a lídr týmu řízení rizik, Deloitte



Firmy v České republice, ale i ve světě, si důležitost role etických hackerů stále víc uvědomují. Což se také odráží v jejich finančním ohodnocení. Podle The 2018 Hacker Report zpracovaným platformou Hackerone jsou nejvíce cenění etičtí hackeři v Indii, kde si vydělají šestnáctinásobek mzdy „běžného“ softwarového vývojáře. V České republice průměrně dosahují 1,5násobku výdělku.

Miroslav Kvapil, generální ředitel společnosti Servodata

Kolik si vydělají odborníci v IT?

Nejen u práce, kterou vykonává, ale i u odměny, kterou za ni dostává, platí „není ajťák jako ajťák“. A to navíc musíme vzít v potaz kraj, ve kterém pracuje. Mezi pozicemi i mezi jednotlivými kraji jsou u nás velké rozdíly ve mzdách.

Začněme srovnáním mezd, které dostávají IT specialisté zaměstnaní na hlavní pracovní poměr (HPP) s finančním ohodnocením osob samostatně výdělečně činných (OSVČ). Podle průzkumu společnosti Smitio je průměrný příjem IT specialistů pracujících jako OSVČ 92 300 Kč měsíčně, zatímco ti, kteří pracují na HPP si vydělají měsíčně 60 200 Kč. OSVČ si tak přijde zhruba na 1,5 násobek výdělku zaměstnance. Vliv má mimo jiné fakt, že na živnostenský list pracují především seniorní specialisté.

České IT firmy, a zejména pak agentury, se kvůli vzrůstajícím osobním nákladům svých IT specialistů čím dál více poohlížejí po zahraničních klientech, díky kterým mají větší šanci zkušené odborníky zaplatit. Průměrný náklad seniorních odborníků v naší společnosti přesahuje 90 000 Kč měsíčně.

Miroslav Kvapil, generální ředitel společnosti Servodata

Jaká IT pozice je nejlukrativnější?

Nejlépe jsou podle dat Českého statistického úřadu za svoji práci ohodnocení specialisté v oblasti testování software, specialisté v oblasti bezpečnosti dat a vývojáři software, a to napříč kraji. Nutno však dodat, že ne v každém kraji jsou zastoupené všechny typy IT pozic, nejvíce jich je samozřejmě v hlavním městě. Hned v několika krajích jsou v rámci mzdové sféry lépe placeni vysokoškoláci pracující v jiných oborech než je IT, jedná se například o kraj Zlínský, Pardubický nebo o Vysočinu. V kraji Moravskoslezském si pak vydělají méně než ostatní vysokoškoláci systémoví administrátoři a správci počítačových sítí, stejně tak v Královéhradeckém kraji a také například v Praze. V hlavním městě dosahují nižšího ohodnocení než ostatní vysokoškoláci také návrháři a správci databází.

V jakém kraji jsou nejvyšší mzdy?

Nejvyšší mzdy jsou podle ČSÚ napříč celým spektrem IT pozic v Praze, následuje Středočeský a Jihomoravský kraj. Nejméně si naopak vydělají v kraji Zlínském, Moravskoslezském a Královéhradeckém. Nejvyšší průměrnou mzdu mají specialisté v oblasti testování v Praze - ve čtvrtém čtvrtletí roku 2018 dosahovala 77 407 Kč. Druhou nejlépe placenou skupinou jsou specialisté v oblasti bezpečnosti dat, také v Praze, průměrně si vydělají 73 981 Kč měsíčně. Pomyslnou třetí příčku by pak obsadili systémoví administrátoři a správci sítí ve Středočeském kraji, kteří průměrně dosáhnou na 73 945 Kč. Naopak nejhůře placení jsou systémoví administrátoři a správci sítí ve Zlínském kraji - dostávají 42 280 Kč měsíčně. Druhé místo od konce obsadili IT pracovníci na stejných pozicích v Pardubickém kraji, jejichž průměrná měsíční mzda činí 43 255 Kč. Trojici doplňuje opět stejná pozice Moravskoslezském kraji s průměrným měsíčním výdělkem 44 290 Kč.

Pokud však porovnáme výdělky v daném regionu s cenami bytů, ukáže se, že nejlépe se mají IT pracovníci v kraji Ústeckém, Moravskoslezském a Karlovarském. Praha potom klesá na poslední příčku.

Patří IT ženám?

IT je obecně vnímáno jako spíše mužská doména a statistiky to jen potvrzují. Aktuálně dokonce počet žen zaměstnaných v IT klesá. Dle Eurostatu bylo u nás v roce 2018 mezi IT pracovníky pouze 9,9 % žen, což řadí Českou republiku na 33. příčku ze 34 zkoumaných zemí. Za námi se umístilo pouze Maďarsko, před ČR je dokonce i Turecko. Nejvyšší procento žen pracovalo v Česku v IT v roce 2012, a to 12,3 %.

Ženy však v České republice v hojném počtu zastávají vedoucí pozice, uvádí průzkum společnosti Smition. Manažerskou roli zastává každá třetí žena, u mužů je to každý šestý. Jejich průměrné výdělky se však výrazně liší. Zatímco muži si měsíčně prací přijdou na 60 900 Kč měsíčně, ženy pouze 50 700 Kč.

Svítá při pohledu na vysoké školy naděje, že se bude procento žen v IT zvyšovat? Příliš ne. V roce 2016 navštěvovalo fakulty informatiky či informatické obory pouze 15 % studentek. Podobně jako Česká republika jen na tom řada dalších evropských zemí, například Německo, Francie nebo Belgie. Naopak větší procento mladých žen studuje informační technologie ve Švédsku, a to 29 %, nebo v Řecku, kde je jejich podíl dokonce 34%. Balkánský poloostrov pak nabízí zajímavý rozpor mezi vysokým počtem žen studujících IT, ale nízkým procentem žen, které v IT nakonec pracují.

Mohlo by vás zajímat

Kateřina Veselovská

Komputační lingvistika je součástí vývoje chatbotů nebo humanoidních avatarů, kteří následně za firmy komunikují s klienty, přibližuje svůj obor expertka na využití textových dat Kateřina Veselovská.