Není ajťák jako ajťák

V České republice jsou nejvíce cenění specialisté na bezpečnost dat. Nejvyšší mzdy dostávají IT pracovníci v Praze, v rámci regionů jsou i desetitisícové rozdíly. Porovnáme-li ale mzdy s náklady na bydlení, nejpohodlnější život nabízí Ústecký a Moravskoslezský kraj.

IT pracovníci neboli „ajťáci“. Velké množství lidí si představí tmavou místnost ozářenou jen světlem z monitorů, mlčenlivé kluky, kteří do klávesnice klikají nějaká písmenka a čísla a berou za to velké peníze. Žena je zde vnímána jako růže mezi trny. Ale je to tak i doopravdy? Pojďme se podívat tomuhle IT světu trochu pod pokličku. Jaké jsou pozice, které může IT pracovník vykonávat? V jakém kraji jsou nejlépe ohodnocení a kolik žen v IT potkáte?

Co kdo v IT dělá?

Rozdělení IT pracovníků lze najít hned několik, každý zdroj se dívá z jiného úhlu. Pojďme si udělat základní přehled o pozicích, které lze v IT zastávat, a jakým činnostem se na nich dá věnovat.

Potřeba bezpečí a jistoty stojí na druhém místě všeobecně známé Maslowovy pyramidy. Kybernetická bezpečnost s trochou nadsázky stojí v moderní době na prvním místě, pokud jde o rozhodnutí organizací v oblasti strategického plánování, zajištění kontinuity podnikání a samozřejmě ochrany soukromí zákazníků a vlastní reputace. Právě potřeby našich klientů přiměli nás připravit sadu specializovaných seminářů na téma kybernetické bezpečnosti, které představujeme široké veřejnosti na půdě Deloitte Risk Advisory Academy.

Nik Černomorský, partner a lídr týmu řízení rizik, Deloitte

Firmy v České republice, ale i ve světě, si důležitost role etických hackerů stále víc uvědomují. Což se také odráží v jejich finančním ohodnocení. Podle The 2018 Hacker Report zpracovaným platformou Hackerone jsou nejvíce cenění etičtí hackeři v Indii, kde si vydělají šestnáctinásobek mzdy „běžného“ softwarového vývojáře. V České republice průměrně dosahují 1,5násobku výdělku.

Miroslav Kvapil, generální ředitel společnosti Servodata

Kolik si vydělají odborníci v IT?

Nejen u práce, kterou vykonává, ale i u odměny, kterou za ni dostává, platí „není ajťák jako ajťák“. A to navíc musíme vzít v potaz kraj, ve kterém pracuje. Mezi pozicemi i mezi jednotlivými kraji jsou u nás velké rozdíly ve mzdách.

Začněme srovnáním mezd, které dostávají IT specialisté zaměstnaní na hlavní pracovní poměr (HPP) s finančním ohodnocením osob samostatně výdělečně činných (OSVČ). Podle průzkumu společnosti Smitio je průměrný příjem IT specialistů pracujících jako OSVČ 92 300 Kč měsíčně, zatímco ti, kteří pracují na HPP si vydělají měsíčně 60 200 Kč. OSVČ si tak přijde zhruba na 1,5 násobek výdělku zaměstnance. Vliv má mimo jiné fakt, že na živnostenský list pracují především seniorní specialisté.

Jaká IT pozice je nejlukrativnější?

Nejlépe jsou podle dat Českého statistického úřadu za svoji práci ohodnocení specialisté v oblasti testování software, specialisté v oblasti bezpečnosti dat a vývojáři software, a to napříč kraji. Nutno však dodat, že ne v každém kraji jsou zastoupené všechny typy IT pozic, nejvíce jich je samozřejmě v hlavním městě. Hned v několika krajích jsou v rámci mzdové sféry lépe placeni vysokoškoláci pracující v jiných oborech než je IT, jedná se například o kraj Zlínský, Pardubický nebo o Vysočinu. V kraji Moravskoslezském si pak vydělají méně než ostatní vysokoškoláci systémoví administrátoři a správci počítačových sítí, stejně tak v Královéhradeckém kraji a také například v Praze. V hlavním městě dosahují nižšího ohodnocení než ostatní vysokoškoláci také návrháři a správci databází.

V jakém kraji jsou nejvyšší mzdy?

Nejvyšší mzdy jsou podle ČSÚ napříč celým spektrem IT pozic v Praze, následuje Středočeský a Jihomoravský kraj. Nejméně si naopak vydělají v kraji Zlínském, Moravskoslezském a Královéhradeckém. Nejvyšší průměrnou mzdu mají specialisté v oblasti testování v Praze - ve čtvrtém čtvrtletí roku 2018 dosahovala 77 407 Kč. Druhou nejlépe placenou skupinou jsou specialisté v oblasti bezpečnosti dat, také v Praze, průměrně si vydělají 73 981 Kč měsíčně. Pomyslnou třetí příčku by pak obsadili systémoví administrátoři a správci sítí ve Středočeském kraji, kteří průměrně dosáhnou na 73 945 Kč. Naopak nejhůře placení jsou systémoví administrátoři a správci sítí ve Zlínském kraji - dostávají 42 280 Kč měsíčně. Druhé místo od konce obsadili IT pracovníci na stejných pozicích v Pardubickém kraji, jejichž průměrná měsíční mzda činí 43 255 Kč. Trojici doplňuje opět stejná pozice Moravskoslezském kraji s průměrným měsíčním výdělkem 44 290 Kč.

Pokud však porovnáme výdělky v daném regionu s cenami bytů, ukáže se, že nejlépe se mají IT pracovníci v kraji Ústeckém, Moravskoslezském a Karlovarském. Praha potom klesá na poslední příčku.

Patří IT ženám?

IT je obecně vnímáno jako spíše mužská doména a statistiky to jen potvrzují. Aktuálně dokonce počet žen zaměstnaných v IT klesá. Dle Eurostatu bylo u nás v roce 2018 mezi IT pracovníky pouze 9,9 % žen, což řadí Českou republiku na 33. příčku ze 34 zkoumaných zemí. Za námi se umístilo pouze Maďarsko, před ČR je dokonce i Turecko. Nejvyšší procento žen pracovalo v Česku v IT v roce 2012, a to 12,3 %.

Ženy však v České republice v hojném počtu zastávají vedoucí pozice, uvádí průzkum společnosti Smition. Manažerskou roli zastává každá třetí žena, u mužů je to každý šestý. Jejich průměrné výdělky se však výrazně liší. Zatímco muži si měsíčně prací přijdou na 60 900 Kč měsíčně, ženy pouze 50 700 Kč.

Svítá při pohledu na vysoké školy naděje, že se bude procento žen v IT zvyšovat? Příliš ne. V roce 2016 navštěvovalo fakulty informatiky či informatické obory pouze 15 % studentek. Podobně jako Česká republika jen na tom řada dalších evropských zemí, například Německo, Francie nebo Belgie. Naopak větší procento mladých žen studuje informační technologie ve Švédsku, a to 29 %, nebo v Řecku, kde je jejich podíl dokonce 34%. Balkánský poloostrov pak nabízí zajímavý rozpor mezi vysokým počtem žen studujících IT, ale nízkým procentem žen, které v IT nakonec pracují.