Jak Češi zaměstnávají horskou službu

Jak Češi zaměstnávají horskou službu

Češi hory milují, 55 % z nich provozuje některý ze zimních sportů, každý třetí jezdí na sjezdovkách a přes 11 % pravidelně běžkuje. Do českých hor pak míří i řada cizinců zejména z Polska, Německa nebo z Nizozemí. Jak jsme na tom tedy s bezpečností na tuzemských horách? Jak často zaměstnáváme záchranáře? Pro nalezení odpovědi jsme sesbírali data přímo od horské služby za posledních 10 zimních sezon, tedy od přelomu let 2008 a 2009 až do loňské zimy.

Přes 37 % zásahů horské služby připadá na Krkonoše

Pro představu: V posledních 10 letech zasahovala horská služba v zimní sezóně (od 1. prosince do 30. dubna) celkem u 64 tisíc případů. Z toho víc než třetinu tvoří zásahy v Krkonoších (téměř 24 tisíc), u ostatních hor je to pak nejméně v případě Beskyd (5 084 zásahů), nejvíce pak v Jeseníkách (8 249 zásahů). Nejčastěji vyjíždí horská služba k poraněním kloubů (přes 24 tisíc), zhmožděninám (téměř 17 tisíc) a zlomeninám (téměř 16 tisíc). Jeden pacient přitom může mít více poranění, jejich počet je tedy vyšší než počet zásahů – téměř 75 tisíc.

Nejvíce zásahů zaznamenává horská služba pravidelně v Krkonoších, které jsou zároveň podle agentury Czechtourism nejnavštěvovanějším českým pohořím. Více než 47 % návštěvníků hor v zimě jezdí právě sem, z celkového objemu zásahů horské služby přitom Krakonošův revír tvoří pouze 37 %. Také v Jizerských horách je návštěvnost vyšší než podíl na výjezdech horské služby, a to asi o 1,3 procentního bodu.

Naopak v Jeseníkách, Orlických horách a nejvýrazněji v Krušných horách je podíl návštěvníků menší, než kolik na tato pohoří připadá zásahů horské služby. Právě do Krušných hor míří v zimě pouze 5,3 % návštěvníků českých hor, horská služba tu ale zaznamená 10,7 % všech výjezdů.

Zuzana Lhotáková, Marketing Manager SAS

I zdánlivě mírné české hory si každou zimu vyžádají ztráty na životech. Jejich počet se jen v případech, u kterých zasahuje horské služba, pohybují mezi 15 a 20 každou zimu (k dalším případům úmrtí ovšem může dojít bez přítomnosti horské služby). V posledních dvou sezonách šlo shodně o 19 případů ročně, nejméně to pak bylo v roce 2014, kdy horská služba při svých výjezdech už nedokázala pomoci 12 lidem.

K nejvíce zraněním dojde na sjezdovkách, vyjíždí se ale i k cyklistům a horolezcům

Nejčastěji se zimní návštěvníci českých hor zraní při sjezdovém lyžování. V posledních 10 letech zasahovala horská služba u více než 36 tisíc případů zraněných sjezdařů (na sjezdovkách i mimo ně) a u necelých 15 tisíc snowboardistů. Sjezdové lyžování je tak ve všech pohořích příčinou více než poloviny výjezdů horské služby. Běžecké lyžování „vygenerovalo” ve stejném období 3 173 výjezdů, pěší turistika necelé 3 tisíce výjezdů (tyto statistiky se ale týkají pouze zimního období). Horská služba také vyjížděla k celkem 303 zraněným na saních a bobech, a navzdory tomu, že bereme v potaz jen zimní období, také ke 129 zraněným cyklistům a 34 horolezcům.

Téměř čtvrtina všech výjezdů
za posledních 10 let
byla ke zraněným sjezdařům
v Krkonoších.

Svou roli samozřejmě hraje i rozloha pohoří a počet jeho návštěvníků. Ve výsledku tak téměř čtvrtinu všech výjezdů horské služby v ČR za posledních 10 zimních sezón tvoří výjezdy k poraněným sjezdařům v Krkonoších. I na ostatních českých horách je sjezdové lyžování nejrizikovější, na druhé příčce je opět u všech hor snowboarding. V Beskydech se pak na bronzovou příčku dostává i v zimě pěší turistika, v Jizerských horách pak běžecké lyžování.

Počet výjezdů horské služby v jednotlivých letech značně kolísá, a to především podle počasí, které na horách panuje. Obecně můžeme sledovat mírně rostoucí trend. Ve sledovaném období měli nejvíce práce horští záchranáři v loňské sezóně, kdy vyjížděli k 7,5 tisícům případů, nejklidnější byl naopak rok 2014 (resp. sezona 2013/14), kdy šlo zhruba o 4 800 výjezdů.

Horská služba se snaží kromě záchranářské činnosti působit i v oblasti nehodové prevence. Podíleli jsme se na mnoha různých kampaních, které upozorňovaly na nutnost dodržovat v horách bezpečnostní zásady. Obecně mohu říci, že informovanost návštěvníků se rok od roku lepší, stejně jako užívání například bezpečnostních přileb. Nicméně s každým větším zásahem znovu a znovu upozorňujeme na rizika, spojená s pobytem na horách a sportovní činností zejména na sjezdových tratích.

Radek Zeman,Tiskový mluvčí Horské služby o.p.s.

Nejvíce zlomenin se stává v Krkonoších a Jizerských horách

Jednotlivá česká, moravská a slezská pohoří mají svá specifika i co se týče nejčastějších zranění. Nejvyšší procento výjezdů ke zlomeninám mají členové horské služby v Jizerských horách a Krkonoších, poranění kloubu je „v módě” v Krkonoších a Jeseníkách. K bezvědomí nejčastěji dochází v Jeseníkách, kde jsou na druhou stranu nejméně časté výjezdy horských záchranářů k případům, ve kterých dojde k úmrtí. Horská služba čas od času vyjíždí i k nemocným (nikoli zraněným) lidem, a to nejčastěji v Orlických horách a Beskydech. Přesto tvoří výjezdy k nemoci jen asi 1 % všech výjezdů horské služby v Česku.

Pod největší lavinou v Krkonoších zahynulo 19 lidí, od neštěstí uplynulo 50 let

Od roku 1993 u nás stejně jako v celé Evropě platí pětidílná stupnice lavinového nebezpečí, kdy první stupeň značí nebezpečí nízké, pátý pak nebezpečí velmi vysoké. Chcete-li vidět lavinu, na pětku přitom čekat nemusíte. Celých 47 % lavin spadne už při vyhlášeném 3. stupni lavinového nebezpečí. V Česku se vyskytují jen dvě lavinová pohoří, a to Krkonoše a Jeseníky. Na české straně Krkonoš se podle horské služby nachází 44 tradičních lavinových polí, na polské straně, která je rozlohou menší, zato výrazně strmější, jich pak najdeme dalších 23.

První hodnověrná písemná zpráva o lavině v Krkonoších se datuje do 15. února 1655, kdy ve vesnici Sklenařovice asi 6 km od Svobody nad Úpou strhla lavina dvě chalupy. Soustavné pozorování a zaznamenávání lavinových sesunů, a to i takových, které nezpůsobily žádné škody a žádné ztráty na životech, začalo v Krkonoších v lednu 1954. V Jeseníkách máme první záznam o lavinovém neštěstí až z roku 1934, soustavně se zde laviny zkoumají až od konce 60. let 20. století. Nejtragičtější lavina v moderní historii spadla v Krkonoších v březnu 1968, a to na polské straně Krkonoš, a zahynulo pod ní 19 lidí.

Aktuální lavinovou
předpověď najdete vždy na 
stránkách horské služby.

Podle projektu laviny.info byla mezi zimními sezónami 1961/62–2013/14 zaznamenaná nejvyšší lavinová činnost v Krkonoších, a to v sezónách 2004/05, 2001/02 a 1986/87. Tehdy jen v české části tohoto pohoří spadlo více než 50 lavin za sezónu (v letech 2004/05 dokonce přes 70). Největší nebezpečí lavin hrozí pravidelně v březnu, kdy se otepluje a sníh začíná tát. Mezi lety 1961 a 2014 připadá právě na březen hned 36 % všech lavin. Dalšími měsíci v pořadí jsou pak leden (s téměř 25 % lavin) a únor (19 % lavin). Na prosinec připadá necelých 9,5 % lavin a na duben pak 8,5 %. V ostatních měsících u nás laviny prakticky nepadají.

Mohlo by vás zajímat

Kateřina Veselovská

Komputační lingvistika je součástí vývoje chatbotů nebo humanoidních avatarů, kteří následně za firmy komunikují s klienty, přibližuje svůj obor expertka na využití textových dat Kateřina Veselovská.