Nevyloupíš!

Nevyloupíš!
Kde je u nás zlodějů ráj a jak Češi chrání své domy a byty

Na první pohled by to snad mohlo vypadat, že chceme nepoctivcům poskytnou návod, kde, kdy a jak provést ideální „vloupačku”. Věřte ale, že tak to není. Chceme vám pouze zcela bezelstně nabídnout zajímavá data o vývoji krádeží vloupáním, ukázat místa, kde k nim dochází nejčastěji, a zároveň regiony, kde se policii daří vloupání nejčastěji objasnit. Spolu s tím jsme si posvítili i na to, jak se zloději nejčastěji do objektů dostávají, co je od vloupání odradí a čeho se nebojí, nebo jak Češi obecně dbají na zabezpečení svých domácností. Tak pojďte dál, přeci nezůstanete stát na zápraží.

Počty vloupání klesají už od roku 2013

Celkový počet krádeží vloupáním v Česku od roku 2013 výrazně klesá. Zatímco ve zmiňovaném roce 2013 evidovala Policie ČR 62 384 vloupání, o dva roky později už to bylo jen 34 476 případů. Mezi lednem a listopadem 2016 pak zloději v Česku provedli lehce přes 26 tisíc vloupání, což nasvědčuje tomu, že i celkové číslo za rok 2016 bude nižší než v roce předchozím. Statistiky jsou dostupné od roku 2000, kdy se podle nich také spáchalo vůbec nejvíc krádeží vloupáním - přes 74 tisíc.

Šance, že bude v roce 2015 vyloupena právě vaše domácnost, činila zhruba 0,8 %.

Čísla jsou to tak veskrze pozitivní: Počet vloupání za rok 2015 byl jen na dvou třetinách průměru z posledních deseti let, zatímco ještě v roce 2013 překročil dlouhodobý průměr hned o 20 %. Pro zajímavost: Pokud bychom množství vloupání v roce 2015 srovnali s celkovým počtem domácností, zjistíme, že šance, že se právě vaše domácnost stala obětí vloupání (ať už přímo do bytu nebo jinam), byla zhruba 0,8 %. Neboli - pokud odhlédneme od nebožáků, kteří byli během roku vykradeni vícekrát - obětí vloupání se stala každá 125. domácnost. A to není zas tak zanedbatelné číslo.

Nejvíc objektů se vykrádá v Praze, sedmým přikázáním se nejdůkladněji řídí na Zlínsku

Kde žijí nebo kam za svým lupem jezdí - alespoň podle statistik vloupání - nejméně poctiví Češi? V absolutních počtech krádeží vloupáním dlouhodobě vede Praha, v roce 2015 tam policisté řešili 7 223 vloupání, v průměru posledních dvanácti let pak přes 9 600 vloupání ročně. V těsném závěsu je Středočeský kraj - tam se v průměru od roku 2005 řešilo téměř 8 200 vloupání ročně.

Při zohlednění počtu obyvatel v jednotlivých krajích zůstane s nejvyšším počtem krádeží vloupáním opět Praha, za ní pak Ústecký a Středočeský kraj. Nejbezpečněji je pak v tomto ohledu v krajích Zlínském, Pardubickém a na Vysočině. Oproti Praze, kde bychom od roku 2005 zaznamenali 7,6 krádeží vloupání na tisíc obyvatel, jsme ve Zlínském kraji na čísle 2,7 vloupání na 100 obyvatel. Mimochodem, právě ve Zlínském kraji najdeme největší procento věřících z celé ČR. Že by sedmé přikázání - nepokradeš - přeci jen fungovalo?

Ve středních Čechách došlo v posledních letech ve statistikách vloupání k jednomu z největších poklesů. Ve srovnání s rokem 2010 je teď počet krádeží vloupáním v regionu poloviční. V Praze byl počet vloupání v roce 2015 oproti roku 2010 na 67 procentech.

Zuzana Lhotáková, Marketing Manager společnosti SAS Institute

Policie odhalí zhruba pětinu pachatelů

Objasněnost krádeží vloupáním v poslední době konstantně - i když mírně - roste. Nejnižší byla v roce 2008, kdy se podařilo objasnit 18,5 % všech případů. Nejvyšší byla naopak v roce 2014, kdy se policistům podařilo zjistit pachatele u 22,8 % případů. Rozdíly můžeme najít i mezi kraji - zatímco v roce 2007 byla objasněnost vloupání ve Středočeském kraji a v Praze prakticky totožná - lišila se jen o 0.3 % - v roce 2016 byli středočeští policisté už o více než 12 procentních bodů úspěšnější než jejich pražští kolegové.

Policii v Královéhradeckém kraji se v roce 2015 podařilo objasnit přes 40 % krádeží vloupáním. V Praze to bylo jen 8 %.

Výrazně nejnižší je objasněnost těchto přečinů v Praze. Od roku 2000 jen jednou překročila hranici 10 %. O něco lépe je na tom Středočeský kraj, kde je v posledních letech průměrná objasněnost okolo 15 %. Největší podíl pachatelů se policii daří odhalit v Karlovarském a Ústeckém kraji - na Karlovarsku více než třetinu, na Ústecku téměř 31 %. Výrazné úspěchy zaznamenávají v posledních letech také policisté v Královéhradeckém kraji. V roce 2015 se jim podařilo objasnit přes 40 % krádeží vloupáním, od ledna do listopadu loňského roku pak přes 36 %.

Průměrné vloupání stojí poškozeného téměř 40 tisíc korun

Škody z krádeží vloupáním se pohybují v řádech miliard korun ročně. Nejvyšší byly v roce 2002, kdy přesáhly v celé České republice 3,1 mld. Kč. Stejně jako klesá počet krádeží, klesají i škody jimi způsobené. V roce 2015 byly celkové škody už jen 1,3 miliardy Kč, v prvních 11 měsících loňského roku nedosáhly ani jedné miliardy korun. To v roce 2008 se zloději při vloupáních obohatili o majetek v hodnotě více než dvě a půl miliardy korun. Nejvyšší celkové škody z krádeží jsou opět ve „starých známých” krajích, tedy v Praze a ve Středočeském kraji, nejnižší pak v Karlovarském a Zlínském kraji, na Vysočině a v Pardubickém kraji.

Co se týče průměrných škod z jedné krádeže vloupáním, ty se už několik let drží přibližně na stejné úrovni - kolem 40 tisíc Kč. Celorepublikový průměr zvyšují opět zejména Praha a Středočeský kraj, dále pak kraj Jihomoravský. Nejnižší průměrné škody z krádeží vloupáním jsou v krajích Moravskoslezském, Ústeckém a překvapivě také Plzeňském.

Zuzana Lhotáková, Marketing Manager společnosti SAS Institute

Průzkum Jablotron: Zloději nejčastěji vnikají do objektů oknem, odradit je umí alarm i hlídací pes

Podle unikátního průzkumu, který provedla na konci roku 2012 společnost Jablotron mezi českými vězni odsouzenými právě za vloupání, dokázalo zhruba 82 % z nich otevřít vyhlédnutý byt do pěti minut. Zajímavé byly i údaje o místech, kudy se zloději nejčastěji do objektů dostávali. Vyplývá z nich totiž, že by lidé nejvíce pozornosti měli věnovat oknům. Hned 84 % zlodějů totiž uvedlo, že je právě okno nejsnadnějším vstupem do domu či bytu. Téměř tři čtvrtiny všech odsouzených (74 %) označily za snadné místo pro vniknutí do objektu sklep, jen o málo méně z nich (73 %) pak považuje za snadný vstup do domu skrze garáž. Naopak se ukázalo, že by se většina zlodějů jen velmi složitě dostávala do domu přes vchodové dveře nebo přes střechu.

Největší překážku pro zloděje tvoří podle průzkumu alarmy (označilo je 70 % dotázaných), bezpečnostní dveře (69 %) a bezpečnostní skla (63 %). Zajímavé je, že více než 50 % pachatelů by si vloupání rozmyslelo kvůli přítomnosti hlídacího psa. Co naopak od vloupání prakticky nikoho neodradí jsou sousedé ve vedlejším domě (80 %), venkovní žaluzie či rolety (75 %) nebo fólie na oknech (71 %).

Průzkum zároveň zjišťoval, jakou dobu si zloději nejčastěji vybírají pro vniknutí do objektu. U rodinných domů je to spíše v noci (52 % případů), zatímco do bytu panelového domu během dne (74 %). Celých 40 % odsouzených pak uvedlo, že by si pro vniknutí do objektu klidně vybrali dobu, kdy v něm spí lidé.

Jenom pro představu - co se týče počtu nainstalovaných alarmů, vede podle údajů společnosti Jablotron Středočeský kraj, což koneckonců koresponduje jak se statistikami kriminality zmíněnými výše, tak s charakterem tamní zástavby (řada obcí s novými domy v blízkosti Prahy). V průběhu roku 2016 tam zaměstnanci firmy zřídili 3 999 nových alarmů, tedy jeden alarm na 332 obyvatel. Jen o málo méně jich bylo v Praze (3 267, jeden alarm na 388 obyvatel). Na dalších místech se drží kraje Liberecký (s jedním instalovaným alarmem na 605 obyvatel) a Jihomoravský (s jedním alarmem na 619 lidí). Naopak nejméně si podle Jablotronu lidé své domy nechávají pomocí alarmu zabezpečit na Zlínsku (jeden na 1680 obyvatel) a Pardubicku (jeden na 1380 lidí).

Pocitové mapy ukazují riziková místa ve městech

Novinkou v oblasti mapování nejméně bezpečných a naopak nejpříjemnějších míst v rámci měst i menších obcí jsou tzv. pocitové mapy. Ty na základě průzkumu mezi obyvateli identifikují lokality, kde se lidé v konkrétní denní nebo noční dobu cítí nejméně nebo nejvíce komfortně, a to z mnoha úhlů. Nemusí se tak týkat jen pocitu bezpečí, ale také dostupnosti parkování, provozu MHD, dostupnosti služeb, pocitu hrdosti na památky apod. Podobné mapy již byly realizovány pro Brno, Liberec, Olomouc, Ostravu, několik městských částí v Praze a řadu menších českých a moravských měst. Do průzkumu se v závislosti na velikosti sídla zapojilo od několika desítek až po několik tisíc respondentů.

Pocitová mapa je nástroj, který nabízí možnost aktivně zapojit občany do sběru informací a názorů na lokality, v nichž bydlí. Jedná se o prostředek participativního plánování veřejných prostor. Obce výsledky využívají nejčastěji jako podpůrné podklady pro plánování investičních akcí, vytváření koncepcí dopravy nebo jako informace pro městskou policii.

Jiří Pánek, pocitovemapy.cz

Mohlo by vás zajímat