Společnost

Né, pětku né
Čeští školáci dnes vědí víc než před deseti lety

Známé rčení praví, že jablko nepadá daleko od stromu. Nepopisuje přitom povětrnostní podmínky ovocných sadů v Polabské nížině, ale podobnost rodičů s jejich potomstvem. Že se nemýlí, to potvrzuje i aktuální průzkum projektu Kalibro, který srovnával znalosti žáků 5. tříd základních škol dnes a před deseti lety. Ukazuje se totiž, že vzdělání rodičů má na výsledky jejich dětí poměrně značný vliv. V jakém předmětu se tento fenomén projevuje nejvíc? A jak vůbec dopadli čeští páťáci v porovnání se svými kolegy před deseti lety? Usedněte do lavic a čtěte!

Nevyloupíš!
Kde je u nás zlodějů ráj a jak Češi chrání své domy a byty

Na první pohled by to snad mohlo vypadat, že chceme nepoctivcům poskytnou návod, kde, kdy a jak provést ideální „vloupačku”. Věřte ale, že tak to není. Chceme vám pouze zcela bezelstně nabídnout zajímavá data o vývoji krádeží vloupáním, ukázat místa, kde k nim dochází nejčastěji, a zároveň regiony, kde se policii daří vloupání nejčastěji objasnit. Spolu s tím jsme si posvítili i na to, jak se zloději nejčastěji do objektů dostávají, co je od vloupání odradí a čeho se nebojí, nebo jak Češi obecně dbají na zabezpečení svých domácností. Tak pojďte dál, přeci nezůstanete stát na zápraží.

Kde lemuři dávají dobrou noc: Projděte si s námi české a slovenské ZOO

Přemýšleli jste někdy nad tím, jak by vypadal nový československý státní znak, kdyby se měl řídit zvířenou v zoologických zahradách obou zemí? Nejspíš asi ne, představa je to ale veskrze humorná. Pokud by totiž naše soustátí mělo být reprezentováno zvířetem, které se v českých a slovenských zoo vyskytuje nejhojněji, seděl by ve státním znaku lemur obklopený hejnem plameňáků, medvědy a ptáky nandu. Právě tato zvířata jsou totiž v 19 zahradách (15 českých a 4 slovenských) sdružených v Unii českých a slovenských zoologických zahrad zastoupena vůbec nejčastěji.

Přepravní kontrola Česka v datech
Nejdražší MHD nabízí Liberec, nejméně dopravu dotují v Ústí

Zajímá vás, kde v Česku jezdí vůbec nejstarší autobusy a tramvaje? Jak který dopravní podnik investuje do vozového parku, které město na svou hromadnou dopravu doplácí nejvyšší částky nebo kolik lidí přepraví ve špičkách dopravní podniky jednotlivých měst? Víte, kde musíte počítat s nejdražšími jízdenkami a jakou dobu musí obyvatelé jednotlivých měst a krajů strávit v práci, aby si koupili roční jízdenku na městskou dopravu? Pokud ne, pak nastupte do nejnovější analýzy Česka v datech a projeďte se velkým přehledem hromadné dopravy v našich krajských městech!

Studenti nové generace
Kdo navštěvuje české vysoké školy a co chce od svého budoucího zaměstnání

Studenti českých vysokých škol. Aktuálně jich je přes 311 tisíc. Většina z nich jsou ženy, kromě Čechů jde o početné skupiny Slováků, Rusů, Ukrajinců nebo Kazachů. Jejich počty pomalu klesají, přesto se najdou obory, kde je studujících víc než kdy dřív. Jací jsou vlastně čeští vysokoškoláci z generace mileniálů? Co nejčastěji studují? Jaké nároky kladou na své budoucí zaměstnavatele a jakou mají představu o svém nástupním platu? Podnikněte s Českem v datech cestu do hlubin študákovy duše jedenadvacátého století!

Kde domov můj aneb jak Češi bydlí (a kde pracují)

Kde domov můj, kde domov můj, ptal se už v roce 1834 Josef Kajetán Tyl. Kdyby si stejnou otázku položil dnes, odpovědí by mu s největší pravděpodobností bylo „v bytě“, a to navíc ještě „ve vlastním“. V bytě v osobním vlastnictví nebo ve vlastním domě u nás totiž v roce 2015 bydlelo téměř 56 % obyvatel. Zajímá vás, kolik se u nás staví ročně nových bytů? Jak se v čase mění jejich rozloha nebo to, na jakém prostoru pracujeme a kde u nás najdeme ty vůbec nejdražší kancelářské prostory? Pak se ve svém bytě či kanceláři pohodlně usaďte a zahloubejte se do nejnovější analýzy Česka v datech. Téma? Životní prostor nás, Čechů.

V Česku ubývá osevních ploch: Jde ale o důsledek přirozeného vývoje

Údaje o zemědělství jsou spolu s demografickými statistikami na našem území zjišťovány vůbec nejdéle. I to svědčí o důležitosti, kterou nejen generace před námi, ale i my zemědělství přikládáme.

Zdravotnictví potřebuje IT – je to řešení nepřehlednosti i dlouhých front

Z našeho předchozího článku věnovaného dostupnosti zdravotní péče v ČR vyplynulo, že nejlepší dostupnost tzv. ‚‚obvoďáků‘‘ je nepřekvapivě v centrech velkých měst (zejména těch s větším množstvím lékařských fakult). Na začátku roku 2014 připadalo nejméně pacientů na jednoho praktického lékaře v okrese Plzeň-město (1 378), kolem hranice 1 500 pacientů se pohybovaly i Praha, Brno-město, Hradec Králové, Olomouc, Písek či Ostrava-město. Na opačném konci spektra najdeme naopak Prahu-západ a Plzeň-jih s neuvěřitelnými 3 364 a 3 106 pacienty na jednoho praktického lékaře. Může být odpovědí na přetěžování lékařů zjednodušení jejich agendy prostřednictvím intuitivního a uživatelsky příjemného informačního systému, který bude sloužit jak jim, tak pacientům? Nad tím se zamyslíme v následujícím článku.

Voda (opravdu)
základ života

Odborníkům to není třeba opakovat, ale laická veřejnost o tom nemá tušení. V Čechách je nedostatek vody a trend, který je spíše nepříznivý, bude s nejvyšší pravděpodobností pokračovat i v budoucích letech.

Základní vzdělávání v Česku: Ubývá škol i mladých učitelů

V době, kdy českou společností rezonuje debata o inkluzivním vzdělávání nebo o financování tuzemského školství, pomalu startuje další školní rok. První zářijový den se do více než 4100 českých základních škol vrátí po prázdninách statisíce žáků. Projděte si spolu s Českem v datech nejzajímavější statistiky českého školství. Zjistíte nejen to, jak se vyvíjely počty žáků za posledních deset let, ale třeba i počty dětí připadajících v jednotlivých krajích na jednu školu, jednu třídu nebo jednoho učitele. Nebo také jaké je množství těch, kteří musejí jednotlivé ročníky opakovat. Mimochodem, můžete být v klidu. Alespoň podle této poslední statistiky česká mládež za poslední dekádu nikterak výrazně nezhloupla.