Společnost

Ne všechno se páruje aneb o rozvodech v Česku

„Je jaro. Mládí nám tu randí, co? Místo učení. Někdo spoléhá na rodiče, co? Ale hormony pracují. Všechno se to páruje v přírodě. A tady nám, jak se zdá, někdo přebývá. Co, Šebku?” Legendární hláška Jaroslava Duška alias učitele Saši Mašláně z filmu Pelíšky uvádí další z témat, které se dostalo do hledáčku Česka v datech. Rozvody. Že je to téma pro rodící se jaro poněkud cynické? Inu, někdo musí zůstat nohama na zemi, když budou všichni zamilovaní zrovna létat v oblacích.

Asistovaná reprodukce je dostupnější a častější. Přispívá k tomu ale stále vyšší věk prvorodiček

V České republice se podle posledních statistik potýká s neplodností 20 až 25 % párů. Na odborníka by se přitom měly obrátit, pokud se jim ani po jednom roce snažení nedaří dítě počít. Při vhodné a včasné léčbě dnes totiž dokáží specialisté pomoci až v 95 procentech případů. Od roku 2007 se počet umělých oplodnění zdvojnásobil, v důsledku toho dochází i k rychlému nárůstu IVF center v Česku. Detailní statistiky o tom, v jakých případech a s jakou úspěšností se ženy (ale i muži) obracejí na odborníky, ukazují unikátní výstupy Národního registru asistované reprodukce z let 2007 až 2014, ze kterých čerpala i statistika projektu Česko v datech.

Vysoké školy v Česku – cesta do hlubin študákových dat

Škola základ života. Začíná to v první třídě – řešením zapeklitých numerických problémů lidí, kteří kompulzivně rozdávají své zásoby jablek a hrušek. A končí to před státnicemi – dumáním nad tím, co je panebože myšleno tím „internalizace reality sekundární socializace: internalizace institucionálních či na institucích založených subsvětů“. Na léta vysokoškolského studia se zkrátka vzpomíná vždy krásně. Pojďme nyní VŠ podrobit našemu tradičnímu datovému ekvilibrismu v dalším díle projektu Česko v datech.

Bio, bio, komu by se nelíbilo?

Jako od mámy to prostě vždycky být nemůže, a tak asi každý z nás občas sáhne po kávomatccinu nebo autentické vietnamské polévce za 5 korun. Zdraví je ale jen jedno, tématem dalšího neúprosného datového diktátu projektu Česko v datech je tedy svět přírodních potravin a produktů. Fandové mražené šunkové pizzy s osmiprocentním obsahem šunky a šmakulád z pomazánkového másla – zřete!

Bude letos ještě zima?

Letošní zimní počasí se mi vůbec nelíbí. Nostalgicky vzpomínám na to, kdy naposledy ležel sníh déle než pár dní. Poslední slušná zima byla v roce 2011. Když se dívám na průběh letošního počasí, často se ptám, jestli se počasí ještě tuto zimu umoudří, nebo jestli zima skončí tak smutně jak začala. A protože mou profesí i koníčkem je analytika, rozhodl jsem se odpovědět si na tuto otázku s pomocí historických dat.

Vánoce v číslech aneb Co všechno musí umět Ježíšek

Na rozdíl od Santa Clause či Dědy Mráze nevíme, jak Ježíšek vypadá. Netušíme, jak rozdává ratolestem dárky, ani kde bydlí, ale to neznamená, že je „datuvzdorný’’, před neúprosnými čísly vás zkrátka neubrání ani nadpřirozené schopnosti (to kdybyste se náhodou při vyplňování dalšího daňového přiznání odhodlali zvolit raději dráhu superhrdiny).

Turistický ráj Česko: Kam jezdí nejvíce cizinců a kde trávíme tuzemské dovolené

Stovky hradů a zámků, více než tři desítky lázní, dvanáct památek UNESCO nebo třeba Mistrovství světa v ledním hokeji, závody MotoGP, Halové mistrovství Evropy v atletice a Plzeň jako Evropské hlavní město kultury. To jsou hlavní lákadla, za kterými v Česku od června 2014 do stejného měsíce roku 2015 mířili turisté. Projekt Česko v datech se tentokrát zaměřil na návštěvnost jednotlivých krajů ČR. Jak se vyvíjela během roku, jaké národnosti najdeme mezi turisty v jednotlivých regionech, nebo jaký rozdíl je mezi tuzemskými a zahraničními návštěvníky v českých krajích? Podívejte se na naši analýzu.

Ženy v politice za 97 let existence samostatného státu

Tento měsíc byl spuštěn webový portál Česko v datech a jedna z úvodních studií se věnuje zastoupení žen v politice v dolních komorách od roku 1918. Díky studii se tak dozvíme, že za uplynulých 97 let vstoupilo do dolních komor 1 082 žen a také, že historicky nejvyšší zastoupení žen v dolních komorách, a to 30 %, bylo po volbách v roce 1986 v tehdy komunistickém Československu. Za celou dobu se zastoupení žen pohybuje v průměru na 15,62 %. Nejúspěšnějšími volbami pro ženy pak v novodobé historii byly volby v roce 2010. Do křesel zasedlo 22 % žen.

Kdo se vám v Česku podívá na zoubek?

Všichni se jich bojí, ale všichni je chtějí. Jejich hledání je často utrpením, ve chvíli, kdy je najdeme, se ale děsíme dalšího setkání. Zubní lékaři. Jak jsme na tom v Česku se zajištěním zubní péče? Kde dentistů přibývá a kde se jich naopak nedostává? A hlavně, jaká je věková struktura naší zubařské obce? Podívejte se na statistiky Česka v datech, do problému jsme se tentokrát zavrtali opravdu hluboko.

Cizinci v Praze a evropských městech

Různorodost obyvatelstva je nedílnou součástí života v dnešních městech. Osobní zkušenost nám však umožňuje seznámit se pouze s omezeným okruhem lidí, kteří žijí ve stejném prostoru. Snahu o vlastní poznání, kde je v rámci celého města rozmístěna cizinecká populace, navíc znesnadňuje jazyková bariéra a prostorová rozptýlenost cizinců. Cenné údaje o tom, kdo jsou naši sousedé a kde žijí, však poskytují statistická data, například Sčítání lidu, domů a bytů nebo Informační systém evidence obyvatelstva Ministerstva vnitra, jehož výsledky jsou využity v analýze Česka v datech.