Společnost

Z bláta do louže: V Česku prší víc než loni, sucho přesto zůstává hrozbou

Žijeme v období sucha. A není to sucho, které by trvalo týden, měsíc, nebo jedno léto, ale sucho dlouhodobé. Jen za rok 2015 způsobil nedostatek srážek miliardové škody na zemědělských plodinách, a i když se katastrofické předpovědi pro letošní rok zatím nevyplnily, rozhodně to neznamená, že bychom měli nad suchem vyhráno. Mizející zásoby podzemní vody vedou k intenzivní debatě o zdražení jejího odběru a veřejné mínění víří i možné budování přehrad na českých řekách. Jak jsme na tom s množstvím srážek v porovnání s předchozími obdobími? A jak stoupaly a klesaly průtoky našich řek v posledních letech? Proplujte s námi další analýzou Česka v datech!

Zakleté dostavby dálnic a neposlušní řidiči. Jak je na tom Česká republika s dopravou?

České silnice a doprava po nich patří v našich myslích k těm horším aspektům života v poklidné zemičce v srdci Evropy. Povrch připomínající spíše tankový polygon než moderní evropskou dálnici, okresky, které poslední úpravu zažily za císaře Justiniána, a neukáznění sváteční řidiči – to vše nám dokáže pěkně zkomplikovat kýženou cestu z bodu A do bodu B. Jak se pak na všechny tyto představy, ale dívají čísla? Jak to, že nám během jediného dne přibylo takřka 434 kilometrů dálnic ? Proč se nevyplatí jezdit v Brně v sobotu na koni? Odkud je to v osm ráno autem do centra lepší, ze Suchdolu, nebo ze Štěrbohol? Na to vše i mnohé další odpoví nový díl série Česko v datech.

České zdravotnictví trápí stárnutí lékařů i odchod talentů do zahraničí

Návštěva lékaře nepochybně nepatří k našim oblíbeným kratochvílím, a to i přesto, že úroveň vzdělání českých lékařů je vysoká a dostupnost péče je (minimálně ve větších městech) velmi dobrá. I tak je však z dalšího dílu pravidelné série Česko v datech patrné, že naše zdravotnictví trápí řada problémů. Každý pátý student lékařské fakulty například odchází po studiích do zahraničí a průměrný věk lékařů vzrostl za patnáct let takřka o čtyři roky. O tom všem i mnohém dalším čtěte na následujících řádcích.

Ne všechno se páruje aneb o rozvodech v Česku

„Je jaro. Mládí nám tu randí, co? Místo učení. Někdo spoléhá na rodiče, co? Ale hormony pracují. Všechno se to páruje v přírodě. A tady nám, jak se zdá, někdo přebývá. Co, Šebku?” Legendární hláška Jaroslava Duška alias učitele Saši Mašláně z filmu Pelíšky uvádí další z témat, které se dostalo do hledáčku Česka v datech. Rozvody. Že je to téma pro rodící se jaro poněkud cynické? Inu, někdo musí zůstat nohama na zemi, když budou všichni zamilovaní zrovna létat v oblacích.

Asistovaná reprodukce je dostupnější a častější. Přispívá k tomu ale stále vyšší věk prvorodiček

V České republice se podle posledních statistik potýká s neplodností 20 až 25 % párů. Na odborníka by se přitom měly obrátit, pokud se jim ani po jednom roce snažení nedaří dítě počít. Při vhodné a včasné léčbě dnes totiž dokáží specialisté pomoci až v 95 procentech případů. Od roku 2007 se počet umělých oplodnění zdvojnásobil, v důsledku toho dochází i k rychlému nárůstu IVF center v Česku. Detailní statistiky o tom, v jakých případech a s jakou úspěšností se ženy (ale i muži) obracejí na odborníky, ukazují unikátní výstupy Národního registru asistované reprodukce z let 2007 až 2014, ze kterých čerpala i statistika projektu Česko v datech.

Vysoké školy v Česku – cesta do hlubin študákových dat

Škola základ života. Začíná to v první třídě – řešením zapeklitých numerických problémů lidí, kteří kompulzivně rozdávají své zásoby jablek a hrušek. A končí to před státnicemi – dumáním nad tím, co je panebože myšleno tím „internalizace reality sekundární socializace: internalizace institucionálních či na institucích založených subsvětů“. Na léta vysokoškolského studia se zkrátka vzpomíná vždy krásně. Pojďme nyní VŠ podrobit našemu tradičnímu datovému ekvilibrismu v dalším díle projektu Česko v datech.

Bio, bio, komu by se nelíbilo?

Jako od mámy to prostě vždycky být nemůže, a tak asi každý z nás občas sáhne po kávomatccinu nebo autentické vietnamské polévce za 5 korun. Zdraví je ale jen jedno, tématem dalšího neúprosného datového diktátu projektu Česko v datech je tedy svět přírodních potravin a produktů. Fandové mražené šunkové pizzy s osmiprocentním obsahem šunky a šmakulád z pomazánkového másla – zřete!

Bude letos ještě zima?

Letošní zimní počasí se mi vůbec nelíbí. Nostalgicky vzpomínám na to, kdy naposledy ležel sníh déle než pár dní. Poslední slušná zima byla v roce 2011. Když se dívám na průběh letošního počasí, často se ptám, jestli se počasí ještě tuto zimu umoudří, nebo jestli zima skončí tak smutně jak začala. A protože mou profesí i koníčkem je analytika, rozhodl jsem se odpovědět si na tuto otázku s pomocí historických dat.

Vánoce v číslech aneb Co všechno musí umět Ježíšek

Na rozdíl od Santa Clause či Dědy Mráze nevíme, jak Ježíšek vypadá. Netušíme, jak rozdává ratolestem dárky, ani kde bydlí, ale to neznamená, že je „datuvzdorný’’, před neúprosnými čísly vás zkrátka neubrání ani nadpřirozené schopnosti (to kdybyste se náhodou při vyplňování dalšího daňového přiznání odhodlali zvolit raději dráhu superhrdiny).

Turistický ráj Česko: Kam jezdí nejvíce cizinců a kde trávíme tuzemské dovolené

Stovky hradů a zámků, více než tři desítky lázní, dvanáct památek UNESCO nebo třeba Mistrovství světa v ledním hokeji, závody MotoGP, Halové mistrovství Evropy v atletice a Plzeň jako Evropské hlavní město kultury. To jsou hlavní lákadla, za kterými v Česku od června 2014 do stejného měsíce roku 2015 mířili turisté. Projekt Česko v datech se tentokrát zaměřil na návštěvnost jednotlivých krajů ČR. Jak se vyvíjela během roku, jaké národnosti najdeme mezi turisty v jednotlivých regionech, nebo jaký rozdíl je mezi tuzemskými a zahraničními návštěvníky v českých krajích? Podívejte se na naši analýzu.