V roce 2018 se u nás vytěžilo nejvíc dřeva v historii. Vinu na tom nese především přibližně půlcentimetrový hnědý brouk lidově zvaný kůrovec. Ten se činil natolik, že loňská hmyzová těžba dosáhla historicky nejvyšších hodnot, a na Vysočině představovala až 70,5 % celkové těžby. Na to, jak kůrovec a další vlivy ovlivňují ceny dřeva, se zaměříme v nejnovějším článku Česka v datech.
Česko je automobilová velmoc. Každé padesáté auto, které brázdí světové silnice, se vyrobí u nás, ročně jich z výrobních linek v české kotlině sjede téměř 1,5 milionu. Jak tedy Českou republiku ovlivní budoucí vývoj v tomto odvětví? Jak naši zemi změní rozvoj elektromobilů nebo autonomních aut? Na to jsme se podívali ve spolupráci se společností Deloitte.
„Divoký” nebo také „tvrdý” Brexit. Možnost, kterou parlament Spojeného království sice odmítá, která se ale na druhou stranu zdá stále reálnější spolu s drtivým odmítnutím dohody Spojeného království a EU vyjednané premiérkou Theresou Mayovou. Problém by to znamenalo především pro tuzemské exportéry. Přímo do Británie míří zhruba 5 % českého vývozu, pro některé užší segmenty ale tvoří Spojené království více než polovinu exportního trhu.
Vánoční stromy před obecními úřady jsou vztyčeny, adventní trhy na náměstích zahájeny, první svíčky na věncích zapáleny a náhodně spadlé vločky z ulic odklizeny. Co to znamená? Samozřejmě to, že se nezadržitelně blíží Vánoce, ale i to, že Česko v datech přichází již se čtvrtým vydáním Svařák indexu!
Startupy se stávají stále důležitější součástí ekonomiky ve všech vyspělých zemích, Česko nevyjímaje. Kolik jich u nás vlastně vzniká, ve kterých obcích a na co se zaměřují? Podívejte se na další téma Česka v datech.
Jak se vyvíjel státní rozpočet samostatné České republiky? Z čeho vzniká deficit a kde se naopak bere přebytek? Které položky jsou ve výdajích státního rozpočtu nejvýraznější a kolik peněz získáváme z EU? Podívejte se na nejnovější analýzu, která si za své téma vzala právě státní rozpočet.
Když se v roce 1986 objevil na stránkách časopisu The Economist tzv. BigMac Index, tedy srovnání cen klasického sendviče od McDonald‘s na různých trzích, nikdo netušil, že již za několik let se z nezávazné hříčky stane zavedený pojem. Dnes se s ním setkáme na stránkách populárních magazínů, turistických průvodců i seriózních učebnic ekonomie.
Zima se blíží a spolu s ní i období vyšší spotřeby elektřiny či plynu. Víte, kolik za energie platíte? A kolik za ně vydá soused ve vedlejším kraji? A že výslednou částku, kterou najdete na fakturách, určují dodavatelé, distributoři i stát? A tušili jste, že v případě elektřiny platíme méně než polovinu toho, co v Německu? Podívejte se na analýzu Česka v datech věnovanou tentokrát energiím.
V Česku šly na vědu, vývoj a inovace v roce 2014 necelá 2 % HDP. S výjimkou Slovinska to bylo nejvíc z bývalého východního bloku, více než polovina prostředků na vědu přitom přitéká z pokladen podniků. Necelá třetina výdajů jde z domácích veřejných výdajů (státního rozpočtu), 16 % pak ze zahraničních veřejných zdrojů (tedy především z fondů EU). Podívejte se s námi, kdo a jak zajišťuje financování české vědy!
Když v roce 1986 přišel magazín The Economist s tzv. Big Mac indexem – tedy srovnáním cen světoznámého sendviče od McDonald’s, na němž se rozhodl ukázat cenové hladiny v jednotlivých státech – asi netušil, že na něj o 29 let později naváže právě Česko v datech. To si ovšem v adventním čase namísto sendvičů vybralo svařené víno, tedy komoditu mnohem typičtější pro tuzemské adventní trhy. Letos tak už podruhé představujeme Svařák index – ukazatel rozdílu v cenových hladinách jednotlivých krajů na srovnání cen svařáku a průměrných výplat.