Seznam článků Evropa

Mladí Češi míří k urnám

Letošní volby do Poslanecké sněmovny rozhodnou dosud nerozhodnutí, alespoň to ukazují průzkumy, které probíhaly během léta. Některé politické strany může rozhodnutí dostatku váhajících voličů dostat do vlády, stejně jako zařídit jejich odchod ze sněmovny. Zároveň se k urnám chystá i více mladých lidí a roste tak potenciál stran, jejichž elektorát tvoří větší měrou třeba studenti.

Výdaje na vzdělávání
Češi jsou na chvostu OECD

Další školní rok je tady. Do českých škol se vydá přes 900 tisíc žáků základních škol, 400 tisíc středoškoláků, 300 tisíc studentů vysokých škol a dalších více než 40 tisíc studentů ze zahraničí. Přesto dáváme na školství jednu z nejmenších částek v rámci všech zemí OECD. Jaká část HDP míří do vzdělávání? Jaké známky mají čeští školáci, jaké vybavení školy a kolik je u nás učitelů? Školní analýza je tu!

Česko s vůní benzínu

Za sítí čerpacích stanic hustou tak, že by se dala krájet, není rybníček Brčálník, ale české silnice a dálnice. Benzínek je u nás přes sedm tisíc, téměř čtyři tisíce z toho jsou čerpací stanice veřejné, kde si trochu té pohonné hmoty může do svého vozu kápnout každý z nás. Ve kterém kraji narazíme na benzínku nejčastěji? Kde mají nejvíce čerpacích stanic na obyvatele? A jak jsou na tom s hustotou sítě okolní státy? Analýzy Česka v datech provázená vůní benzínu a olejovými skvrnami právě startuje!

Mladí kuřáci, staří žebráci? Kolik Češi vykouří cigaret a kolik je to stojí

Ve spotřebě cigaret nám patří čtvrtá pozice mezi zeměmi EU a jen těsně se podle oficiálních statistik nevejdeme do první desítky na světě. A to i přesto, že v posledních letech kouříme stále méně. Na jednu stranu cena cigaret roste, na druhou stranu jsou u nás stále jedny z nejlevnějších v celé Evropské unii. Jak se vlastně tvoří cena krabičky cigaret? Kolik toho průměrný Čech za rok vykouří? A kolik je u nás vůbec kuřáků? Pojďme na aktuální analýzu Česka v datech, než se nám všechna čísla stačí vykouřit z hlavy…

Kde domov můj aneb jak Češi bydlí (a kde pracují)

Kde domov můj, kde domov můj, ptal se už v roce 1834 Josef Kajetán Tyl. Kdyby si stejnou otázku položil dnes, odpovědí by mu s největší pravděpodobností bylo „v bytě“, a to navíc ještě „ve vlastním“. V bytě v osobním vlastnictví nebo ve vlastním domě u nás totiž v roce 2015 bydlelo téměř 56 % obyvatel. Zajímá vás, kolik se u nás staví ročně nových bytů? Jak se v čase mění jejich rozloha nebo to, na jakém prostoru pracujeme a kde u nás najdeme ty vůbec nejdražší kancelářské prostory? Pak se ve svém bytě či kanceláři pohodlně usaďte a zahloubejte se do nejnovější analýzy Česka v datech. Téma? Životní prostor nás, Čechů.

Základní vzdělávání v Česku: Ubývá škol i mladých učitelů

V době, kdy českou společností rezonuje debata o inkluzivním vzdělávání nebo o financování tuzemského školství, pomalu startuje další školní rok. První zářijový den se do více než 4100 českých základních škol vrátí po prázdninách statisíce žáků. Projděte si spolu s Českem v datech nejzajímavější statistiky českého školství. Zjistíte nejen to, jak se vyvíjely počty žáků za posledních deset let, ale třeba i počty dětí připadajících v jednotlivých krajích na jednu školu, jednu třídu nebo jednoho učitele. Nebo také jaké je množství těch, kteří musejí jednotlivé ročníky opakovat. Mimochodem, můžete být v klidu. Alespoň podle této poslední statistiky česká mládež za poslední dekádu nikterak výrazně nezhloupla.

Rio se blíží: Jak si vedly naše olympijské výpravy v minulosti?

Olympijské hry napsaly za svou přesně stodvacetiletou historii řadu dramatických příběhů spojených s politickými událostmi, nevraživostí národů, států a celých mocenských bloků nebo s osobním nasazením a odvahou jednotlivců. Do kronik se zapsalo krvavé finále vodního póla mezi Maďary a Sověty krátce po brutálním potlačení revoluce v Maďarsku, teroristické útoky v Mnichově 1972 nebo politicky motivované bojkoty olympiád 1980 a 1984. Podobné příběhy se nevyhnuly ani Československu. Kromě zmiňovaného bojkotu her v Los Angeles 1984 můžeme připomenout nedohrané finále fotbalového turnaje v Antverpách 1920, ze kterého Čechoslováci odešli na protest proti tendenčnímu rozhodování rozhodčího a provokacím belgických vojáků, nebo tichý protest Věry Čáslavské proti sovětské okupaci Československa na olympiádě v Mexiku 1968.

Vysoké školy v Česku – cesta do hlubin študákových dat

Škola základ života. Začíná to v první třídě – řešením zapeklitých numerických problémů lidí, kteří kompulzivně rozdávají své zásoby jablek a hrušek. A končí to před státnicemi – dumáním nad tím, co je panebože myšleno tím „internalizace reality sekundární socializace: internalizace institucionálních či na institucích založených subsvětů“. Na léta vysokoškolského studia se zkrátka vzpomíná vždy krásně. Pojďme nyní VŠ podrobit našemu tradičnímu datovému ekvilibrismu v dalším díle projektu Česko v datech.

Odvrácená strana internetu: český Darknet v číslech

Akční filmy nás naučily, že jakákoliv nestandardní činnost s počítačem vypadá tak, že psychopatickou rychlostí mačkáme nesmyslně úplně všechny klávesy a za patnáct vteřin vítězoslavně vykřikneme, že jsme právě kontaktovali Nea z Matrixu nebo hacknuli penzijní fond Saddáma Hussajna. Vše je ale tak trochu (hodně) jinak. Hřiště pro hackerské a politické aktivisty, ale také prodejce drog nebo nájemné zabijáky se v 21. století jmenuje Darknet. Jaká je tedy česká stopa v této síti?

Křeslo pro ženy

Ženy v politice – téma, které zaznívá na veřejnosti stále častěji. Svou premiérku mají v Polsku, měli ji i na Slovensku. Česko na svou první premiérku či prezidentku stále čeká. V parlamentu, respektive v jeho dolních komorách patřilo od roku 1918 ženám celkem 1 080 křesel. 850 z toho v Československu, dalších 230 od rozdělení federace. Za 97 let od vzniku samostatného Československa to dělá v průměru 15,62 % žen v každém ze zvolených (či jinak delegovaných) parlamentů.