V České republice je přes 20 tisíc hektarů vinic, zhruba 2,5krát víc než před 50 lety. Přes 90 % z nich je na Moravě, nejvíc v okrese Břeclav. Nejoblíbenější, resp. nejčastěji pěstovanou odrůdou je veltlínské zelené. Češi také více pijí víno, v roce 2016 to bylo téměř 17 litrů na osobu, o 5,5 litrů více než před revolucí.
V Česku přibývá lékařů, zubařů i farmaceutů, výrazně pomaleji pak rostou počty sester a porodních asistentek. Nejvíce lékařů a nemocničních lůžek najdeme v Praze, která je ale centrem spádové oblasti i z dalších krajů. Lékárníků je nejvíce v univerzitních městech, kde se vyučuje obor farmacie.
Že najdeme nejvíc vodních ploch u nás v jižních Čechách, to víme asi všichni. Kolik rybníků tam ale přesně je? A kolik jich najdeme v celé ČR? A jak se v současné době - kdy slyšíme o suchu ze všech stran - rozsah vodních ploch u nás vyvíjí? Vydejte se na exkurzi s Českem v datech. Na závěr pro vás máme i více než dvě desítky českých vodních nej!
Česko v datech je o tématech odlehčenějších i závažnějších. Stejně tak léto s sebou přináší spoustu radosti, ale také spoustu nešťastných událostí. Právě na ty jsme se zaměřili v novém tématu. Dozvíte se, ke kolika úrazům vyjíždí záchranná služba v jednotlivých krajích, kolik se u nás stává pracovních úrazů nebo třeba kolik lidí umírá v důsledku utonutí.
Jak si stojí stavební průmysl v zemi, kde jsou asi nejznámějšími budovateli Pat a Mat, kde hlavní město čeká na svůj obchvat už skoro 1 200 let a kde se podle některých dat staví nejdražší dálnice na světě? V posledních dvou letech stagnuje, v době nedávné ekonomické krize ale dostalo tvrdou ránu. Dnes ho táhne pozemní stavitelství (tedy především byty a kanceláře), zatímco objem inženýrských staveb klesá. Na vině je mimo jiné nízký počet vypsaných veřejných zakázek.
Česko dlouhodobě trápí výskyt smogových situací a letošní rok není výjimkou. Sousední Polsko přitom už čelí rozsudku Evropského soudního dvora a za nedostatečná opatření mu hrozí miliardové pokuty. Ani situace, kdy v Česku stanovené limity nepřekračujeme, ovšem neznamená, že dýcháme zdravý vzduch. Jsou české a evropské limity znečištění ovzduší dostatečné pro ochranu našeho zdraví? Jak se liší od limitů WHO? Jak se vyhlašují smogové situace a co znamenají? Dočtete se v dalším článku Česka v datech.
V roce 2017 se v Česku stala jedna dopravní nehoda v průměru každých pět minut. Dohromady to dá přes 103 tisíc nehod, o 5 % více než v předchozím roce, při kterých zemřelo 502 lidí. I když u nás množství nehod roste, usmrcených je naštěstí stále méně. Kde se u nás bourá nejvíce? A za kolik nehod a kolik úmrtí může alkohol? Podívejte se na data, grafy a mapy Česka v datech!
Das ganze tschechische Volk ist eine Simulantenbande, neboli celý český národ je banda simulantů, pravil ve Švejkovi vrchní vojenský lékař Bautze. Dokazují to čísla o českých nemocenských? Zatímco ještě v roce 2007 bychom u nás na 100 tisíc pojištěnců zaznamenali 60 tisíc případů pracovní neschopnosti, o deset let později tyto počty klesly na polovinu. „Vyléčily” Čechy změny legislativy, nebo prostě marodíme méně? Uvařte si horký čaj s citrónem a podívejte se na analýzu Česka v datech!
Odhalených pojistných podvodů přibývá pomaleji, mění se ale oblasti, kde to Češi nejčastěji „zkoušejí”.
Přes 77 % všech obalů, které se v Česku dostanou na trh, se následně také zrecykluje. Za jediný rok se v kontejnerech na tříděný odpad sejde téměř 800 tisíc tun obalových odpadů, ke kterým přibývají tuny dalšího papíru, plastu, kovu a skla. Na konci celého recyklačního řetězce pak může stát nové oblečení nebo hračky. Podle statistik třídí 72 % Čechů, možnost třídit má ale přes 99 % z nich.
